Ketogenní dieta pro začátečníky

08.04.2021

V tomto článku bych se chtěl věnovat tématu "ketogenní dieta." Tento způsob stravování je mi velice blízký. Sám jsem s ním začal experimentovat již v mých 17 letech. Dělal jsem plno chyb a do toho intenzivně sportoval. Tímto článkem bych chtěl upozornit na základní rysy této diety, možné kontraindikace a benefity.

V první řadě je důležité si objasnit, co ketogenní stravování není. Mnoho lidí zaměňuje různé práškové diety typu "KetoDiet" právě s ketogenním stravování. Tyto práškové diety jsou založeny na vysokém podílu proteinu a velice nízkém kalorickém příjmu. Častokrát se dostaneme hodně pod BMR. Lidé, kteří se rozhodnou pro tuto dietu, nejspíše zhubnout. Je to dáno velice nízkým kalorickým příjmem. Pokud se daný člověk navrátí ke svému starému stravovacímu rytmu, nabere kila zpět rychle nahoru. Nevyvracím ale fakt, že je možné zhubnout i po ukončení této "diety", protože vám pravděpodobně nezbydou peníze na nákup reálného jídla.

Co ketogenní dieta je? Styl stravování založený na velice nízkém příjmu sacharidů. Odhaduje se 30-50g sacharidů. Při takovém snížení sacharidů dojde k postupnému vyčerpání glykogenových zásob. Hlavním zdrojem energie se následně stává tuk a z něj v mitochondriích hepatocytů v játrech jsou produkovány keto látky.[1]

Proces, při kterém dochází k vzniku ketolátek, se označuje jako "ketogeneze." Mezi ketolátky patří tři sloučeniny - kyselina acetoctová, kyselina β - hydroxymáselná a aceton. V souvislosti právě s těmito látkami je někdy používán nesprávný termín ketony. Ketolátky jsou za normálních okolností důležitým energetickým substrátem pro některé periferní tkáně. Mezi tyto tkáně patří především srdeční sval, kosterní sval a ledviny. Při déle trvajícím hladovění se ketolátky stávají významným substrátem pro mozkovou tkáň (z 60 - 75 %). Za normálních okolností využívá mozek jako zdroj enegrie pouze glukózu. Mastné kyseliny do mozku z krve nepřecházejí.

Pokud naše tělo využívá primárně ketolátky, hovoříme o stavu tzv. "ketosy." Zajímavostí je, že čím je lidský organismus obéznější, tím pomalejší je nástup ketosy. Zároveň, pokud již v minulosti byl tomuto metabolickému stavu vystaven a adaptován, bude nástup ketosy snazší i rychlejší. Některé zdroje uvádí, že ketosy je dosaženo po 3-4 dnech nízko sacharidového režimu, kdy dojde k vyčerpání většiny zásob glukosy ve formě glykogenu a to jak jaterního, tak i svalového. Děje se tak prioritně proto, že mozek a celý centrální nervový systém musí mít kompenzován právě tento nedostatek primárního energetického substrátu, kterým je standardně glukosa.

Mozek dokáže až 70% energetických nároků hradit z keto látek. Lidský organismus ale i přesto glukosu k fungování potřebuje, protože jsou buňky, které dokážou fungovat pouze z tohoto energetického zdroje.(erytrocyty, varlata a vnitřní část ledvin) Toto nám zajišťuje "glukoneogeneze", což je běžný metabolický pochod v těle. Glukosu můžeme tvořit např. z laktátu, glukoneogenních aminokyselin nebo glycerolu. Tímto nám tento metabolický proces zajišťuje i to, že se nedostaneme do hypoglykémie.[2]

Výhody keto diety:

  • Zvýšení hladiny energie - snížení oxidačního stresu na mitochondrie
  • Menší výkyvy nálad
  • Má proti-zánětlivý efekt
  • Pomáhá s léčbou diabetu 2. typu
  • Menší chutě na sladké
  • Menší pocity hladu
  • Snížení hladiny cukru v krvi
  • Úbytek váhy (pokud jsme v kalorickém deficitu)

Nevýhody keto diety:

  • Zpočátku může nastat únava, bolest hlavy, "keto flu" - odezní po adaptaci organismu
  • Nepříjemná pachuť v puse - z důvodu produkce keto látek
  • Samotné vynechání sacharidů - absence příloh

Pokud by jste se pro keto dietu rozhodli a chtěli by jste čerpat z benefitů, které nám tato dieta nabízí, doporučuji se na začátek poradit s odborníkem. Mnohé kontraindikace a možný 'jojo efekt" souvisí právě s špatné uchopenou dietou a vytváří negativní zážitek s tím spojený.

Moje služby lze zakoupit na této stránce - https://www.honzakral.cz/moje-sluzby/

Pokud by jste k tomuto tématu měli jakékoliv dotazy, neváhejte mě kontaktovat.

Zdroje:

[2] PAULÍK, Roman. Ketogenní dieta u silových sportovců [online]. Brno, 2020 [cit. 2021-04-08]. Magisterská práce. Masarykova Univerzita.

[1] RECOVÁ, Iva. Ketogenní dieta [online]. Brno, 2011 [cit. 2021-04-08]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.