Binaurální rytmy - dostaňte svůj mozek tam, kde ho chcete mít

22.11.2020

V dnešním článku bych se chtěl věnovat tématu, o kterém jsem se dozvěděl relativně nedávno, přesto jeho výhod využívám téměř každý den. Tímto tématem jsou binaurální rytmy (an. binaural beats). Abychom dokázali pochopit význam těchto rytmů, musíme si pro začátek vysvětlit několik faktů o našem mozku.

Jednotlivé neurony v mozku komunikují navzájem mezi sebou pomocí elektrochemického signálu, jenž přechází z jedné buňky do druhé. Tento signál se měří v hertzích (Hz), které jsou jednotkami frekvence. Elektrický signál jednotlivých neuronů je příliš malý na to, aby byl zaznamenán aktivní elektrodou umístěnou na povrchu hlavy, ale protože je v určitý okamžik aktivních tisíce nervových buněk, tak souhrn jejich aktivity dosáhne dostatečné síly k zaznamenání pomocí elektroencefalografu (EEG). Pokud je skupina neuronů aktivní, tak jejich průměrné frekvence budou zaznamenány jako jeden silný a velmi stabilní signál. (Mark F. Bear, 2007).

Frekvenční pásma jsou běžně děleny na pět rozdílných typů dle hodnoty frekvencí známé jako delta, théta, alfa, beta a gama. Každý z těchto typů se obvykle vztahuje k různým mentálním stavům a procesům (Valuch, 1997) 

GAMA pásmo (38 - 100 Hz): Gama vlny byly zaznamenány o několik let později než ostatní typy vlnění. Bývají obvykle naměřeny ve stavech vysokého výkonu (fyzického i psychického), kdy je zapotřebí velkého soustředění a koncentrace. Vyskytují se také během transcendentálních a mystických zážitků. Výzkumy uvádějí jejich výskyt i během meditačních stavů (Vialatte, 2007).

BETA pásmo (15 - 38 Hz): Mozek je v "normálním", bdělém stavu, jenž nám umožňuje praktické fungování v tom, co lze označit jako "běžná každodenní realita". V této frekvenci probíhají naše běžné kognitivní aktivity - např. když pracujeme, řešíme různé problémy nebo aktivně konverzujeme. Ve vyšších frekvencích hladiny beta se ale objevují i potenciálně nezdravé emoční stavy jako pocity úzkosti, separace a také známé rozpoložení "Bojuj, nebo uteč!" spouštěcí stresové reakce v organismu.

ALFA pásmo (8 - 14 Hz): Nejčastější výskyt vln alfa bývá během stavů relaxace, denního snění nebo vizualizace. U takto naladěného vědomí se může stát, že projev naší představivosti nebude pouze vizuální. Můžeme "slyšet" zvuky, které nepřichází z prostředí, "cítit" vůně a pachy které ve skutečnosti nejsou z okolí, můžeme mít spoustu pocitů a prožitků, které nepřichází z vnějšího světa, ale díky těmto stavům vědomí nám připadají jako skutečné.  Hladina alfa je spojena s pocitem celkového uvolnění, relaxace a také zvýšeným uvolňováním "hormonu štěstí" - serotoninu. V alfě jsme přirozeně tvořivější. Rovněž skvěle probíhá proces tzv. super-učení (superlearning). Někteří jednotlivci také zažívají větší napojení na svou intuici.

THÉTA pásmo (4 - 7 Hz):  Théta vlny, jsou vlny podvědomí. Vyskytují se během REM fáze spánku, meditace, hluboké relaxace, silných emocionálních prožitků a stavů kreativního myšlení. Vítejte v "říši snů a podvědomí." Do této hladiny obvykle vklouzneme z alfy a pak pokračujeme do hluboké bezesné delty. Do této hladiny se lze dostat i pomocí hluboké meditace.

DELTA pásmo (0,5 - 3 Hz): Vlnění delta doprovází nejnižší frekvence vědomí a reprezentuje bezvědomí. Pokud se v našem mozku vyskytují, pouze vlny delta, budeme se pravděpodobně nacházet v bezesném spánku. Delta vlny se v bdělém stavu u dospělých považují za patologické, avšak u dětí jsou poměrně běžné. Pokud se ale delta vlny vyskytují v kombinaci s dalšími vlnami (alfa, beta, gama, théta), pak mohou reprezentovat stavy se zvýšenou intuicí, zvědavostí, předtuchou a zvýšenou empatií. Amplituda delta vln se pohybuje v rozmezí 80 - 210 µV (Valuch, 1997).



Výše jsme si vypsali jednotlivé frekvence (pásma), v jakých může náš mozek fungovat. Je tedy možné, dostat náš mozek záměrně do některé z těchto vln ?

Metod, jak toho docílit, je více. Chtěl bych ale popsat jednu, která je dle mého názoru ta nejjednodušší. Metoda využívá tzv. binaurálních rytmů. Binaurální rytmy neboli binaurální tóny jsou tvořeny dvěma jemně rozdílnými zvuky ve vzájemné souhře. Při poslouchání binaurálních beatů se prostřednictvím sluchátek do našich uší dostávají dva tóny odlišné vlnové délky (jeden z jednoho sluchátka, druhý z druhého). Frekvence binaurálních rytmů je dána rozdílem mezi dvěma různými tóny. Například pokud je čistý tón o frekvenci 400 Hz pouštěn do levého ucha a zároveň jiný čistý tón s mírně vyšší frekvencí 410 Hz do pravého ucha, tak rozdíl těchto hodnot, v tomto případě 10 Hz, je binaurální tón. 

Již v roce 1839 německý badatel Heinrich Wilhelm Dove vypozoroval, že když je lidský mozek vystaven dvěma odlišným frekvencím, interpretuje je jako jeden konzistentní zvuk - dnes nazývaný "binaurální beat". (spiritualplanet.cz)

S pomocí binaurálních beatů můžeme náš mozek lehce dostat přesně tam, kde ho chceme mít. Můžeme ho dostat do stavů, které jsou pro nás vysoce prospěšné - např. stavů relaxace, stavů vysoké produktivity anebo kreativity. Tak si třeba představte, že máte za sebou těžký den v práci. Těžce dosednete nebo spíš dolehnete na gauč a pociťujete celkové přetížení. Nejvyšší čas nasadit sluchátka a pustit binaurální beaty s frekvencí théta. Váš mozek se přirozeně dostane do stavů zpomalené aktivity. Výsledek? Mysl se vám bez větší námahy zklidní. Ani nevíte jak, a už relaxujete tím nejlepším způsobem pro vaše tělo i mysl. (spiritualplanet.cz)

Odkazy: 

Rytmy vhodné pro soustředěnost (učení, práce)

Rytmy vhodné pro relaxaci

Rytmy vhodné pro usínání

Zdroje: 

SUCHÝ, Milan. Binaurální beaty: jak funguje zvuková technologie budoucnosti na rozvoj síly mysli (a 6 rad, jak z ní vytěžit co nejvíce). Spiritualplanet.cz [online]. [cit. 2020-11-22]. 

VEJBOR, Roman. Efektivita binaurálních rytmů pro navození relaxačních stavů. České Budějovice, 2015. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. 

Valuch, J . M . (1997). Neurotechnologie, mozek a souvislosti. Praha: Gradior Galaxy 

Vialatte, F. B. (2007). EEG paroxysmal gamma waves during Bhramari Pranayama: A yoga breathing technique. Consciousness and cognition. 977-988. Získáno 20. dubna 2015 z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1053810008000056